Kostel a fara

Kostel je zasvěcen Narození Panny Marie a první zmínka o něm pochází z roku 1363, kdy zde byl z popudu rytíře Smyla z Krakova ustanoven knězem Václav Franěk. Jan Renner uvádí, že podle seznamu křesťanských chrámů zpracovaného za arcibiskupa Arnošta z Pardubic (13. a 14. st.) měl rousínovský kostel odvádět králi Václavu IV. půlroční desátek 6 gr., což svědčí o nevalné movitosti obce samé. Po roce 1405 o něm nemáme žádné zprávy. V té době zřejmě kněz sídlil na hradě Krakovci. Za husitských válek byl kostel vybit a fara spálena.

     Jindřich Albrecht z Kolovrat roku 1511 odkázal 100 kop na opravu kostela a vydržování tří kněží. K opravě došlo brzy, ale fara nebyla obsazená ještě roku 1570. Kněze sem dosadil snad teprve Jaroslav ze Vchynic někdy po roce 1589.

      Roku 1599 se vydala z Prahy rota lotrů na lup. V Rousínově se dostali do fary, faráři všechno sebrali a nechali ho jenom v košili. Odtud se vydali do mlýna pod Týřovem. Mlynář Jan Správka včas utekl a svolal sedláky z vesnic. Ti dopadnuli lotry v poli a sebrali jim lup a jednomu uťali ruku.

       Později zde nebyl žádný farář, tak rousínovskou filiálku spravoval farář ze Slabec, z Kožlan, pak byl Rousínov přidělen k Čisté.

       Za války třicetileté (1618-1648) byl kostel znovu zpustošen.

       Několik špatně čitelných náhrobních kamenů svědčí o tom, že kostel sloužil jako         hrobka.

        Na konci chrámové lodi jsou dva kameny s nezřetelnými nápisy a erby. Na jednom je patrný letopočet 1603, kdy tu byla pohřbena Johana Břínská, dcera Josefa Brzynského z Pokstorffu.

        Pod kazatelnou je ve zdi zadělána náhrobní deska se starobylým českým nápisem, částečně nečitelným: Letha ... umrzel pan Jan z Lobkovic tu strzedu przed ... syn pana ... nejmladšího tuto jest pochován. 

         Další náhrobní kámen se nachází v prasbyteři. Celý je z červeného mramoru, ale je do poloviny zakryt oltářem. Erb je nezřetelný, pouze rok 1692 lze rozpoznat.

         Největším dobrodincem z kostela byl rod Hildprantů z Ottenhausen. Roku 1740 nechali zhotovit a zavěsit do chrámové lodě tři krásné zvony. O jejich libém souzvuku lidé dlouho vypravovali.

         Uprostřed kostela se nachází mramorový kámen, který zakrývá vchod do hrobky Hildprantů. Na něm čte se latinský nápis: “Tuto hrobku sobě a svým potomkům při chrámě Narození Panny Marie v Rousinově založil Karel Josef Hildprant rytíř z Ottenhausenu, majetník Zhoře a Krakovce.”